Dívka z Příbrami si splnila sen. Pracuje v oblacích, i bez podpory rodiny

letuškaTaké jste vždy snila o tom být letuškou? Oblékat ty krásné uniformy a létat do neznámých zemí? Vyzpovídali jsme pro Vás letušku z Příbrami, která nechce být zveřejňována, za to Vám ale prozradí nejen, co všechno musíte udělat, abyste se letuškou stala.

Jakou školu jsi vystudovala?

Vystudovala jsem Obchodní akademii v Příbrami, tzn. vzdělání v oboru není pro tuto práci nutností, dostačující je maturita a výborná angličtina a samozřejmě další jazyk je výhodou.

Od kdy jsi chtěla být letuškou?

Už jako malá jsem to milovala, ale popravdě jsem si nemyslela, že by se tenhle můj sen mohl někdy splnit. Připadalo mi to tak nějak nereálné. Až do té doby, než jsem dokončila školu a začala si o tom zjišťovat více a věnovat se tomu jako svému cíli, kterého prostě chci dosáhnout.

Podporovala tě v tom rodina?

Ráda bych řekla, že ano, ale tak úplně by to pravda nebyla. Spíš nikdo nevěřil, tak jako já v dětství, že by to opravdu mohlo být možné. Ale potom, když jsem začala chodit na konkurzy, mi máma dodávala naději, že to vyjde. Zbytek rodiny se mi spíš snažil naznačovat, abych si nedělala zbytečné iluze a zkrátka mi nevěřili. Říkali, ať si najdu „normální“ práci v kanceláři, že to prý bude nejlepší. No, jsem opravdu ráda, že jsem jim, a hlavně sobě dokázala, že zvládnu vše, co si určím za svůj cíl.

Jaké bylo přijímací řízení?

Přijímací řízení se skládalo ze dvou kol. První kolo byly testy z angličtiny a ze všeobecných znalostí.  Z tohoto kola jsem odcházela absolutně bez naděje. Bylo tam 400 kandidátu a já neměla ponětí, kolik jich postupuje k finálnímu pohovoru a otázky, jejichž odpovědmi jsem si nebyla vůbec jistá, mě v tom usvědčovaly. Nakonec mi přišel mail, že jsem postoupila k osobnímu pohovoru, po kterém se rozhodne, zda mě přijmou či ne. Osobní pohovor byl taktéž rozdělen na dvě části a to v češtině a angličtině, ale odtud už jsem odcházela skoro s přesvědčením, že to vyjde.  A také, že ano!

Co na tom bylo nejtěžší?

Nejtěžší pro mě bylo asi vidět všechny ty ostatní uchazeče okolo, kteří měli stejnou šanci jako já a já si uvědomovala, že zdaleka ne všichni tu práci dostanou. A já jsem se bála, že budu mezi nimi.

Připravovala ses na přijímací řízení?

Popravdě, absolvovala jsem přípravný kurz ještě před tím, než jsem začala chodit na konkurzy. Tato příprava se vlastně věnovala tomu, jak se tam následně chovat. Co dělat a co raději ne. A měla nás také správně namotivovat.
Ale následně naostro už žádné velké přípravy neproběhly, tedy kromě nákupu správného oblečení. 🙂

Jak často létáš?

Nedá se říci, jak často. Je to individuální a měsíc, co měsíc jiné. Zatím můžu říci, že volna málo nemám. Jsou určeny každou společností a i zákonem maximální hodiny, které můžete měsíčně i týdně nalétat.

Kam všude létáš?

Kam je potřeba, lítame všude po světě. Je jen otázka, co nám oddělení plánování zrovna naplánuje. Jelikož létám jen chvíli, měla jsem zatím jen kratší lety, jako třeba Itálii, několik míst v Řecku, Bulharsko, Turecko, Egypt a pár dalších destinací.

Máš čas poznat tu danou destinaci, nebo létáte jen na otočku?

Jsou lety, které jsou na otočku. Těch je většina. Ale jsou také lety s pobyty, na které se velice těším.

Jak je tato práce finančně ohodnocena?

Nestěžujeme si, více nemůžu zveřejňovat.

Stíháš i své koníčky?

Jak už jsem zmiňovala, zatím to není vůbec časově náročné.  Ale jsou to jen začátky, myslím, že to všechno teprve přijde.

Je pravda, že se letušky zamilovávají do pilotů?

Tak to nevím, ale věřím, že ano a možná i naopak. Za tu chvíli znám už hodně takových párů. Ale není se čemu divit.

Jaký je na to tvůj názor?

Nevím, jestli jsou tyto vztahy pokaždé o lásce, a tak se neopovažuji hodnotit. Ale pokud ano, tak to samozřejmě jen a jen schvaluji. Není nad  to mít doma stejné zájmy a vášeň – tedy alespoň se domnívám, že létání je pro veškerý letecký personál vášní, jinak by to asi nešlo.

Co cestující? Máš nějakou příhodu?

Zatím, kromě zvracející holčičky a pár nezpůsobných pasažérů mě na palubě nepotkalo nic zvláštního. Ale klepu při tom na zuby, abych měla to štěstí i nadále. Obávám se, že se tomu není možné vyhnout. Teď jen doufat v nějaké nedorozumnění. Hlavně, když to nebudou vážnější zdravotní potíže, což také není výjimkou. Na palubě je to docela častá záležitost. Když by došlo na nejhorší, tak jsme všichni speciálně vyškolení, jak tyto nejběžnější případy vyřešit, ale na psychiku člověka to žádná slast nebude.

Chceš pracovat jako letuška i v budoucnu?

Tak na tuto otázku se ptám sama sebe také a dost často. Myslím, že to chce čas, aby mě to pořádně „chytlo“ a věřím, že se tak i stane. Zatím to ani vlastně neberu jako práci či nějakou povinnost. Zatím je to pro mě hlavně zábava.

Je zde nějaká možnost kariérního postupu?

Je těžké odpovědět na tuto otázku. Palubní průvodčí (letuška) je vysněná pozice, kterou si každý vybere s tím, že jí zkusí a bude jí dělat i nadále a nebo zjistí, že mu to nevyhovuje, ale přesto by chtěl pracovat v oboru letectví. A pokud to takhle je, a mezi tím zjistí, co jiného by v oboru chtěl dělat (protože se na této pozici dozví, co obnášejí související pozice) musí se znovu snažit o tu danou práci a znovu projít přijímacími řízeními a kurzy nebo školeními. Nicméně znám spoustu pilotů, kteří dříve dělali stewardy a potom se dali na toto úžasné povoláni, ale je za tím hodně práce a tak je to pokaždé. Takže, kromě toho, že můžete být řadový palubní průvodčí, potom i vedoucí kabiny (hlavní palubní průvodčí na daném letu) a nebo instruktor (ten vyučuje nové palubní průvodčí na školení) a nebo dokonce examinátor, (který je potom u zkoušek a rozhodne o tom, jestli dostanete licenci a budete moci na této pozici létat). Ale pokaždé to zahrnuje téměř stejnou práci (sice s více povinnostmi), ale dá se říci, že pro ostatní lidi budete pořád na stejné pozici.

Kde jsi nejdál letěla? Kde se ti nejvíce líbilo?

Zatím jsem byla nejdále v Turecku a teď se chystám do Egypta. Nemám za sebou ještě tolik letů, takže destinace snad budou zajímavé více a více. Ale musím říci, že i přesto, že jsem poznala doposud jen místní letiště, že se mi nejvíce líbilo v Itálii, Lamezia Terme. Já osobně miluji Itálii a letiště v tomto lázeňském městečku mě zaujalo svým italským kouzlem a jakousi jinakostí, výhledem na několik nádherných budov a samozřejmě přímořským vzduchem, který jsem dýchala při západu slunce.

Musíte dělat přezkoušení?

Ano, jednou ročně probíhá tzv. Recurrent course, kterým musí projít každý, aby se dozvěděl o případných změnách a nebo inovacích.

Je ze začátku do této práce nějaká investice?

To je na každém člověku, jak bude tato investice velká. Aby to vyšlo, vyplatí se investovat do přípravného kurzu, o kterém jsem mluvilla. A následně do oblečení, ve kterém bude chodit na konkurzy. A když vás už daná společnost zaměstná, jsou i zde menší položky, které se musí uhradit, ale ty se liší společnost od společnosti. Většinou to ale není nic, co by se nedalo zvládnout, pokud to člověk opravdu chce.

zdroj: red., foto: www.omlazeni.cz

Odpovědět

*