Voda z kohoutku zažívá renesanci

Kvalitní, čistá pitná voda je pro organismus a jeho zdravý vývoj naprosto nezbytná. Nenajdete snad na světě lékaře či výživového poradce, který by vám pití vody neschvaloval. Chcete-li se napít vody, máte v zásadě dvě možnosti – otočit kohoutkem nebo otevřít lahev vody balené. Právě voda balená, zvláště její minerální verze, byla ještě před pár lety velmi módní.

Díky osvětě a také ceně balené vody, která je výrazně vyšší než u vody z kohoutku, zažívá nyní kohoutková voda renesanci. A to zaslouženě. Spotřeba balené vody klesá. Před deseti lety připadalo na každého obyvatele asi 90 litrů spotřebované balené vody za rok. Dnes se tato spotřeba pohybuje kolem 60 litrů. Naopak s kohoutkovou vodou se stále častěji setkáváme i v restauracích či kavárnách, kde bývá servírována dokonce zdarma či za malý poplatek.

Kvalita vody z kohoutku

Před pár lety udělala jedna ze společností, zabývajících se distribucí vody průzkum mezi spotřebiteli. Vyplynulo z něj, že asi třetina lidí považuje vodu balenou za více kvalitní a asi polovina lidí považuje obě vody za kvalitativně srovnatelné. O kvalitu vody z kohoutku se však není potřeba bát. Odborníci dlouhodobě potvrzují, že voda z kohoutků v České republice je ze všech hledisek (mikrobiologického, chemického či fyzikálního) naprosto nezávadná a srovnatelná s evropskou kvalitou podle nejpřísnějších nároků. Víte například, že u kohoutkové vody se sleduje více než sto nejrůznějších parametrů? Měří se Ph, tvrdost vody, chemická spotřeba kyslíku, obsah želena, dusitanů, sodíku, hliníku či síranů, sledují se počty bakterií či radiologické ukazatele. Kontrola vody je velmi přísná a probíhá v rámci celého procesu výroby a distribuce, včetně kontroly u spotřebitelů.

„Závady“ vody z kohoutku

Pokud spotřebitelé nedůvěřují vodě z kohoutku, mívá tato nedůvěra v zásadě tři možné důvody. Často slýcháme, že voda z kohoutku je cítit chlórem. Je pravdou, že se chlór do vody dodatečně přidává, aby zabránil množení zárodků bakterií ve vodovodních sítích. Chlór tedy neslouží k čištění vody v úpravně, ale k její ochraně při distribuci. Malé množství chlóru zaručí, že kvalita vody z výbory zůstane zachována i po kontaktu se stěnami vodovodních trubek. Pokud přeci jen chlór z vody cítíte, pomůže nechat vodu pár minut odstát, popřípadě do ní přidat pár kapek citronu či kostek ledu.

Bílé zabarvení vody

Dalším důvodem obav může být jemné mléčné zabarvení vody. Ani v tomto případě se nejedná o nic, co by škodilo našemu zdraví. Jedná se o vzduch rozpuštěný ve vodě. Vnitřní rozvody v bytech a domech jsou teplejší než voda, která přichází z distribuční sítě, což může mít za následek bělavé zbarvení. Pokud máte ve svém vodovodním kohoutku instalovaný perlátor, může mít mléčnost vody na svědomí i on, resp. jeho zanesené sítko. Pokud i v tomto případě necháte vodu odstát, bude po pár minutách naprosto průzračná.

Červené zabarvení vody

Třetím nežádoucím jevem může být také zbarvení do růžova až rezava. V tomto případě se jedná o částice oxidu železa, které vznikají korozí vnitřních stěn vodovodního potrubí. Za normálních okolností se tyto částice usazují na stěnách potrubí. Při zvýšení průtoku vody, při manipulaci s uzávěry, při opravách nebo údržbě rozvodné sítě atd., se částice oxidu železa mohou uvolnit do distribuované pitné vody, a způsobit tak její zabarvení. Oxidy železa nejsou zdraví škodlivé, větší množství jejich uvolněných částic však negativně působí na vzhled a chuť pitné vody. Aby vám z vodovodního kohoutku opět tekla průzračná voda, stačí ji nechat chvíli odtéci.

Pokud by se vám však zdálo, že rezavá voda teče příliš dlouho nebo že se tento jev opakuje příliš často, obraťte se na svoji distribuční společnost. Situace může vést až k výměně vodovodního potrubí v bytě či domě. Zároveň byste také v případě silného červeného zabarvení vody neměli používat pračku (kvůli možnému nežádoucímu zbarvení prádla), ani další spotřebiče – např. myčku nádobí, jelikož hrozí zanesení filtru a dalších částí.

Cena vody balené a kohoutkové

Cena vody z kohoutku není v celé republice stejná, ale v průměru se pohybuje okolo 77 až 78 korunami za krychlový metr, tedy tisíc litrů. Cena za litr tak vychází maximálně na 8 haléřů. Naproti tomu cena balené vody se pohybuje v širším rozpětí, ale můžeme jako základ vzít cenu 10 Kč za dva litry, tedy 5 korun za litr, což je 500 haléřů. Ze srovnání jasně vyplývá, že kohoutková voda je asi 60krát levnější než voda balená. Není ale výjimkou ani rozdíl stonásobný a větší, podle toho jakou vodu si v krámu vybereme a kolik v dané lokalitě činí poplatky za vodu z kohoutku.

Zdroj: red.

Odpovědět

*