Výstava v GFD představuje na 50 děl významných českých autorů

jaroslav-panuskaOd 90. let 20. století do roku 2005 se úspěšně rozvíjela spolupráce Galerie Františka Drtikola s Českým muzeem výtvarných umění. V Příbrami jsme postupně představili cyklus výstav, který reprezentoval průřez sbírkami krajské galerie (ČMVU) od secese po sbírku prací významných českých umělců z konce 20. století. Spolupráce byla přerušena reorganizací v ČMVU po nástupu hejtmana Ratha.

Jsem ráda, že současnou výstavou se po deseti letech vracíme k úspěšné spolupráci s touto největší středočeskou galerií (dnes GASK) a můžeme návštěvníkům představit díla nejvýznamnějších autorů přelomu 19. a 20. Století: Mařákovy krajinářské školy a představitelů symbolismu, jednoho z významných směrů moderního umění přelomu 19. a 20. století.

Děkuji za vstřícnost současnému vedení GASK – Galerie Středočeského kraje se sídlem v Kutné Hoře, vedení Východočeské galerie v Pardubicích zřízované Pardubickým krajem a Galerii moderního umění v Hradci Králové, jejímž zřizovatelem je Královéhradecký kraj.

Právě otevíraná expozice je výrazným obohacením výstavní činnosti příbramské galerie, která nemá vlastní sbírky a soustřeďuje se tak převážně na prezentaci současného umění.“

Hana Ročňáková

Slovy ředitelky Východočeské galerie v Pardubicích PhDr. Hany Řehákové

„Poměrně rozsáhlé sbírky Východočeské galerie v Pardubicích, GASK – Galerie Středočeského kraje a Galerie moderního umění v Hradci Králové (GMU), ale i tendence které jsou patrné v současném umění, jako důraz na imaginaci, cit a představivost, vedly k rozhodnutí představit významná díla vzniklá na přelomu devatenáctého a dvacátého století, která označujeme jako symbolistní. Na ukázkách z tvorby vybraných autorů je patrný odklon od konvenčních vyjadřovacích prostředků, ale i tendence směřující ke změně obsahu. Umělecká díla přestávají být nápodobou vnějšího světa, stávají se osobní výpovědí člověka, prostředkem ke sdělení jeho vlastních názorů, pocitů, nálad a tužeb“

Slovy autora výstavy Richarda Druryho z Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře

„Od 70. let 19. století se příroda stala pro české umělce přímým zdrojem inspirace. Zobrazovali krajinu jako ústřední námět svých obrazů a především jako symbolické zrcadlení vnitřních reflexí člověka. Krajina v jejich pojetí představuje intimní prostředí, kde se lidská mysl definuje a vymezuje vůči světu. Výstava Sám se skřivany předkládá dvě zásadní polohy tvůrčího pojednání krajiny přelomu 19. a 20. století: dílo Julia Mařáka a jeho krajinářské školy (Antonín Slavíček, Ferdinand Engelmüller, Jan Honsa, Alois Kalvoda, František Kaván, Otakar Lebeda, Stanislav Lolek a Jaroslav Panuška) a následující kapitolu symbolistní (František Bílek, František Kobliha, Maxmilián Pirner, Jan Preisler a Tavík F. Šimon). Pokud v rámci první zmíněné „linie” postupně pronikají podněty francouzského impresionismu do českého umění, druhý proud se již noří do skrytých obzorů niterné představivosti. Výstava představuje krajinu jako poeticky zviditelňované ohnisko lidských myšlenek a citů, které nás nepřestávají ani po více než století silně oslovovat.

Výstava v Galerii Františka Drtikola představuje na 50 děl významných českých autorů, na jejichž tvorbě můžeme poukázat na vlivy osvobozující jejich umělecký přístup, zejména na sílící potřebu vyjádření vlastní představivosti. Niterné vnímání a výběr motivů jistě ovlivnila tíživá atmosféra doby a ztráta dřívějších jistot. Nejednoznačnost, mnohoznačnost a potřeba vyjádřit subjektivní sdělení jsou prvky blízké současným uměleckým projevům a také tématem, které nás dlouhodobě zajímá.

Autor: Pavlína Svobodová, zdroj: red.

Odpovědět

*